Nemůžu říct, že bych vždycky měla skvělou paměť, hlavně zapamatovat si čísla, ať už telefonní, PIN kódy nebo letopočty v hodinách dějepisu, nebyla moje silná stránka. Papírky, abych na něco nezapomněla, byly všude kolem mě... na lednici, na pracovním stole... a někdy tato místa připomínala bojiště plné poznámek a úkolů.

Mým snem bylo pracovat jako průvodce Prahou. Prahu miluji a za každým snem je potřeba jít. I já jsem šla a ta cesta začala kurzem pro průvodce Prahou. Jaké zděšení mě čekalo, když jsem viděla hromadu studijních materiálů plnou letopočtů, panovníků a významných událostí... Svůj sen jsem si splnila, ale ty začátky byly dřina a dnes už vím, že to mohlo jít i jinak...

S profesí průvodce je spojeno i učení cizích jazyků a s tím souvisí i příval nových slovíček. Ta mi nikdy nedělala problém. Když jsem se ale v 90. letech chtěla během co nejkratší doby naučit španělsky tak, abych z nulové znalosti zvládla státní zkoušky, to už byl tvrdší oříšek. Mohokrát jsem pochybovala, zda to zvládnu (a zvládla). V té době jsem totiž ještě neznala výhody tréninků paměti.

A co teprve, když se narodily děti... Tehdy jsem už začala pochybovat o svém intelektu a duševním zdraví. Komunikace se omezila na dětský slovník a během "dospělé" konverzace jsem obtížně hledala "dospělá" slova. Kroužky, návštěva kamarádky, logopedie, školka, škola, domácnost... V úkolech jsem se ztrácela, time management se nedařil a papírky s poznámkami byly všude.

Moje rodina o mě říká, že jsem věčný student. Každou chvilku jsem v nějakém kurzu a občas je to pořádná výzva. Asi nejnáročnější období přišlo, když jsem si již coby "žena v letech" usmyslela, že si dodělám magisterský titul. Vždy mě lákala oblast vzdělávání dospělých, takže nebylo s podivem, že jsem zvolila obor Andragogika. Každý pátek škola, k tomu zaměstnání na plný úvazek, rodina a další povinnosti...

První rok na magistru ještě šel, ale ve druháku začalo přituhovat... diplomka, státnice... Bože, co to bylo za nápad, v tomhle věku studovat. Tohle asi nedám... 

V lednu 2024 mě s blížícími se státnicemi začala popadat panika a objevovaly se úvahy, že si studium prodloužím a ke státnicím půjdu v září. Neprodloužila a státnice absolvovala v řádném termínu.

Tehdy totiž přišel spásný nápad... Zkusím trénink paměti, třeba mi to pomůže... Mnemotechniky mě nadchly a já se stala oficiálním certifikovaným trenérem paměti. Objevila jsem, jak jednoduché techniky mohou člověku usnadnit každodenní život. V době, kdy se stále více spoléháme na digitální technologie, je důležité mozek trénovat a vytvářet si tzv. paměťovou rezervu.

Nadchlo mě, jak tyto techniky mohou efektivně využívat lidé napříč všemi generacemi. Pomohou dětem a studentům usnadnit učení a jejich maminkám zvýší sebevědomí.  Lidé v produktivním věku jsou fascinováni, jak snadné je zapamatovat si něco, co vůbec netušili, že je možné a seniorům tréninky paměti  pomáhají udržet mozek a kognitivní funkce v kondici a přispějí k dlouhodobé kvalitě života a psychické pohodě.

Při trénincích paměti si každý užije hodně zábavy a je motivován se učit. Když jsem doma svému teenagerovi prozradila pár "vychytávek" na lepší pamatování členů v němčině nebo na zapamatování čísel, odpověděl mi "To zní cool, to dává smysl". A to, že techniky zaujmou i "puberťáky", mě hřeje u srdce.

Ačkoliv se o mozkovém joggingu mluví více než dřív, je škoda, že mnoho lidí tyto techniky nezná nebo o nich slyšelo, ale neumí je v běžném životě používat. To bych ráda změnila a pomocí e-booků a živých i online kurzů je chtěla více dostat k lidem.

V mé nabídce naleznete e-book zdarma, který Vám poskytne jasnější vhled do tréninků paměti a blíže Vám jejich benefity představí, ale také placené e-booky, které jsou zaměřeny buď na různé cílové skupiny, nebo na různorodá témata.

Pro ty z Vás, kteří preferují týmovou práci, týmové učení a chtějí se učit i zasmát společně s ostatními, nabízím kurzy, jejichž popis a termíny naleznete v záložce "Kurzy".

Věřím, že si tyto techniky zamilujete stejně jako já a pomohou Vám i Vašim blízkým v každodenním osobním, pracovním i studentském životě 🙂